Jdi na obsah Jdi na menu
 


03/10/2015 Boumalne Dades

01/10/2015

Tak jsme v Imilchilu, což je vesnice uprostřed Vysokého Atlasu ve výšce 2 200 mnm slavná tím, že se zde konají každoroční „trhy nevěst“, kdy se sem sjedou obyvatelé hor z dalekého okolí (údajně tu bývá až 30 000 lidí) a mladí se zde seznamují a případně i uzavírají sňatky. Dostali jsme se sem poměrně složitě nejprve před Střední a potom přes Vysoký Atlas. Vyjeli jsme z Fezu na jih a zamířili jsme do Středního Atlasu. Ten je porostlý cedrovými lesy a žijí v něm berberské bezocasé opice. Opice jsme potkali hned, jenom co jsme odbočili z hlavní silnice. Ono je to tu tak, že na hlavních silnicích je celkem provoz (ale oproti např. Francii velmi slabý), jakmile se odbočí na vedlejší cestu, tak tam nejezdí skoro nic. Zdá se, že vlastnit auto je zde velký luxus a tak každý, kdo auto má, funguje jako takový taxík. Neustále u silnice někdo stojí a mává, že chce svézt. Ty cedrové lesy jsou nádherné. Není to pár stromů, je to oblast desítek kilometrů, kde rostou samé cedry. Moc se nám tam líbilo. Spali jsme u cesty na takovém plácku, co byl původně silnice, ale voda vzala mostek a tak kousek nahoře proti proudu nejspíš místní udělali brod a původní kus silnice zbyl. V noci příšerně pršelo – jenom to dunělo. Johanka se obávala, aby nás nevzala voda, ale tak vážné to nebylo. Ale ráno bylo vidět, že vody spadlo hodně, na cestě naplavená hlína a napadané kameny. Vůbec se zdá, že tu mají s vodou velké problémy. Když už prší, tak velmi a na většině cest jsou místa s naplaveným pískem a kamením, případně spláchnuté mosty. Dojeli jsme do města jménem Midelt, dokoupili naftu (ctíme osvědčenou zásadu, že plná nádrž nafty se nakupuje vždy, když je příležitost – litr nafty tu stojí cca 8,5 dirhamu, což při kurzu 2,5 Kč/dirham způsobuje, že i olbřímí spotřeba našeho vozu se stává přijatelnou). A vyjeli na západ ve snaze se dostat přes hory sem di Imilchilu. Cesta složitá, místy bylo vidět, že tudy už dlouho nikdo nejel, stromy, kameny přes cestu. Nakonec, když jsme po čtyřech hodinách ujeli 40 km a dostali se na cestu, na které byl asfalt, a tudíž byla naděje, že to půjde rychleji, jsme dojeli k místu, kdy silnice končila metrovým schodem a pak byla už jenom řeka. Holt silnici vzala voda. Měli jsme toho za celý den už docela dost a tak jsme poblíž přespali a ráno se jinou cestou vrátili do Mideltu, kde nám chlapík u pumpy (opět jsme dokupovali naftu do plné nádrže) poradil jinou cestu, která se skutečně ukázala bezproblémová. Hlavní složitost pro nás tady je orientace – mapa je hrubá (1:10mil), lepší jsem se opakovaně snažil koupit, ale bez úspěchu. Při orientaci ve městech spoléháme na navigaci v iPhone. Navíc z mapy nikdy není jasné, v jakém stavu ta která silnice je. Např. ta silnice včera (kterou mi doporučila i ženská z navigace, a která, jak se pak ukázalo, byla dost na hraně sjízdnosti i tím naším strojem) je v mapě zakreslena zcela stejným způsobem, jako ta dnešní, který by se dala ujet s osobákem. Je nutné se ptát místních, ti se jeví velmi ochotně a vstřícně, vždy nakonec požádají o cigarety a alkohol, v čemž obojím je zklameme (nekouříme a alkohol vypijeme sami). Teď nocujeme na břehu jezera, co vzniklo ze slz nešťastné berberské nevěsty (historie milenců ze dvou znepřátelených kmenů je evidentně známa v mnoha růžných kulturách), jsme 2 200 mnm, venku je 6 stupňů tepla (zimy ??), ráno bude rosa, že by se dala ždímat a přes den 30 stupňů tepla.

03/10/2015

Sedíme v kavárně/čajírně v Boumalne Dades, máme mátový čaj a jede tu wifi. Včera jsme projeli přes Vysoký Atlas do údolí Dades, nejvyšší sedlo bylo přes 2 800 mnm, ale cesta dobrá, prašná, ale sjízdná. Zdá se, že na jižní straně hor podstatně méně prší, ty katastrofy se splavenými cestami, jako byly na severní straně, se tady zatím nekonají. Sedíme uprostřed města, je tu klasický marocký ruch, hromada lidí, hromada prachu. Autobusy přijíždějí a totálně přecpané lidmi odjíždějí do okolí. Chlapi sedí u čaje a klábosí, ženské nevidět. Nakoupili jsme balenou vodu a, jakmile se podaří odeslat fotky, pojedeme dál. Vše v pořádku, užíváme dovolené.

Ondřej a Johanka

 

Náhledy fotografií ze složky 03/10/2015 Boumalne Dades

Komentáře

Přehled komentářů

Zdravím poutníky

(AValsova, 4. 10. 2015 14:45)

Sleduju - a nežasnu. Ono se od vás dvou nedá čekat, že se vyhnete spadaným stromům, zaplavám i jiným humorným situacím...
Teda kopců, kamení a pustin tam mají dost. Jak se domlouváte, je vám k něčemu to vahed,etnýn, taláta....? Feas držím palce aby i dál to šlo jak očekáváte a těším se na osobní popovídání. Vaše stařa

Re: Zdravím poutníky

(J a O , 5. 10. 2015 15:30)

Ondřejův obnoveny arabsky slovnik se velmi osvědčuje. Každého tím upoutá a udělá tím radost. Naučili jsme se tvrdit, ze jsme tady již nekolik týdnu, protože se kazdy snaží zřejmě ho turistu okamžitě oblafnout a velmi výhodně zpeněžit. Naštěstí uz trochu známe místní ceny a umíme se dohodnout na rozumném kompromisu. Velmi by se nam hodila francouzština, ale nevzali jsme si ani slovnik. Musi nam stačit poděkování a pozdravy. Ale angličtina celkem funguje nebo se najde v rodině vždycky alespon jeden, který angličtinu ovládá. Pusu J a O